Tvorba webových stránek a eShopůZaložit webové stránkyZaložit e-shop

Sbor dobrovolných hasičů Lanškroun

Historie


    Kdy lanškrounští konšelé koupili stříkačku přesně nevíme. Víme jen, že když dne 27.září 1830 vyhořela celá obec Laudon (nynější osada Mezilesí), zasáhli také lanškrounští měšťané se stříkačkou. Hašení však bylo značně ztíženo tím, že k hašení byla k dispozici jen voda z jedné studny.
   To však již byla doba, kdy se v českých městech formovali dobrovolné hasičské spolky, pracující podle nových vydaných směrnic, na základě dobrovolného občanského lidumilného řádu a nových stanov. Stanovy prvého českého hasičského sboru ve Velvarech byly schváleny výnosem c.k. místodržitelství v Praze dne 7.5.1864 číslo 24.783.

   Nepořádek, který stále při požárech panoval, přinutil nově zvolené členy magistrátu, že po vzoru okolních měst přistoupil na zřízení řádné protipožární organizace a dne 20. června 1869 založil spolek dobrovolných hasičů v Lanškrouně, na základě nového spolčovacího zákona, který již byl v Čechách v platnosti.

   Podle usnesení městského zastupitelstva koupilo město od firmy Lammer velkou stříkačku za 1070 zlatých r.m. a malou za 280 zlatých r.m. Městská spořitelna věnovala hasičskému sboru dar 1000 zlatých r.m.

   Aktivní zachraňovací činnosti předcházel odborný výcvik dobrovolníků zvláštními hasiči- dobrovolníky, kteří byli povoláni z Prahy a po dva měsíce poučovali hasiče o obsluze velké stříkačky a vysvětlili jim funkci součástek.

   První úspěšný zásah u požárů domů č.p. 168, 29 a 232 absolovoval spolek roku 1872.
Roku 1885 byla hostem lanškrounského sboru německá župa německých sborů na Lanškrounsku a Ústecku a slavnosti se zůčastnilo 21 sborů se 640 členy. Při této slavnosti se však ukázalo, jak nedostatečně má lanškrounský spolek umístěnou zbrojnici. Byla to dřevěná kolna vedle školy na Školním náměstí (dnes Jiráskově). Demoliční stav této kolny přinutil městské zastupitelstvo, že se po předchozím obtížném jednání rozhodl, postavit novou budovu na staveništi Josefa Černohouse č.p. 42 nákladem 5819 zlatých r.m. a nové budově bylo přiděleno č.p. 148. Tehdejším purkmistrem byl A. B. Schmeiser a velitelem sboru František Neugebauer, jehož portrét je dodnes jako veliký obraz, v městském muzeu uložen.
   28. prosinec roku 1896 je tragickou upomínkou hasičského sboru, která otřásla poměrně klidným životem města a těžce zasáhla obětavé členy sboru. O jedenácté hodině dopolední šla služebná a anželka kavárníka do sklepa, kde byly uskladněny dva kovové sudy po 250 litrech gasolinu, s rozsvícenou olejovou lucernou. Při vstupu do sklepa se ozval hromový výbuch sudu gasolinu, jehož zátka nedoléhala. Výbuchem byla proražena podlaha kavárny a v okamžiku se z domu na náměstí vypotácely dvě zkrvavené a popálené ženské postavy. Z přízemí kavárny vyšlehly plameny a náměstí se naplnilo kouřem.
   V zápětí se ozval poplašný zvon a poplašné trubky. Na místo přijel městský a tovární sbor se dvěma stříkačkami a počal se boj s ohněm. Z domu hasiči vynesli kavárníkovo dítě z I. poschodí. V tom se rozšířila zpráva, že ve sklepě se nachází ještě jeden sud gasolínu. Velitel Neugebauer odvolal několik hasičů, kteří vnikli do budovy, když zaburácel výbuch druhého sudu, který prorazil další díl podlahy, a z domu se vypotácelo šest popálených a zkrvavených hasičů. Popálení hasiči byli ošetřeni v tehdejším  hotelu Benoni a poté převezeni do špitálu v Nádražní ulici č.p. 153. K požáru se dostavili požární sbory ze Sázavy, Albrechtic, obou Třešňovců a ze Žichlínka.

   Záznamy o činnosti hasičského sboru  jsou převážně kusé. Písemný materiál, kromě sporadické kroniky, psané od roku 1895 do roku 1933 se zabývaly jen výročními schůzemi a jmény činovníků. Písemný materiál byl zničen.
   Až do roku 1908 byl vznik požáru ohlašován zvonem z věže radnice a hasičskými signálkami, toto nevyhovovalo tehdejšímu rozšíření zastavěných částí Lanškrouna a proto se městské zastupitelstvo 30.4.1908 rozhodlo, aby bylo zavedeno dávání poplachového signálu elektrickými zvonky a telefonem. Město zajistilo udržování stálé strážní služby a sboru na zařízení přispělo 1000,- korunami.
   Hasičský sbor v období první světové války měl činnost omezenu.
   Protokolní kniha vedená od roku 1930 do roku 1933 se zachovala a o činnosti sboru nic neuvádí. Jsou v ní jen zapsána jméha funkcionářů s daty jejich zvolení.
   19. září 1936 byla ve zbrojnici zavedena stálá požární služba. Potom následovala mobilizace. Dne 10. října jsme byli zbaveni českého svépráví německou armádou. Činnost spolku byla zastavena a  15. ledna 1939 jsme byli zapojeni do požární policie.
   V období válečných let nebyla rozvoji požární ochrany věnována příslušná pozornost i když město Lanškroun bylo okresním městem. V té době byla požární ochrana zajišťována spíše nařízením a vytvořením domovních hlídek s jednoduchými hasebními prostředky, než technikou. Jako pozůstatek z těchto dřívějších předválečných a válečných let sestávalo vybavení požární techniky z jedné přenosné motorové stříkačky typu Fischer-Brojer, staré dvouválcové tatřičky (limusíny) a napůl rozpadlé požární stanice, spíše stodoly či kůlny. Na takovémto základě skupina zbylých a přistěhovalých občanů české národnosti začala budovat a rozvíjet historickou vzájemnou svépomocnou požární ochranu pod vedením předsedy Františka Uhra a velitele Františka Filipiho. Technika byla v průběhu roku 1946 doplněna druhým motorovým přenosným čerpadlem PS-8 DKW. V roce 1947 byl k zabezpečení dopravy přidělen požárnímu sboru starší automobil zn. "HORCH", který byl za velké iniciativy členů a za pomoci rozvíjejícího se průmyslu ve Vysokém Mýtě kapotován pro požární potřeby. Z výtěžku plesu bylo spolkovými náklady zakoupeno autočerpadlo a namontováno na toto vozidlo. V té době to byla špičková technika v širokém okolí, neboť namontovaný naviják na hadice činil vozidlo značně operativní při zásazích.
   Současně byly zahájeny a průběžně pokračovaly adaptační práce na požární stanici (dnešní garáže SAL), vybudována spolková místnost, zabudován podhled ve vozovně, vybudován sklad materiálu, opravena podlaha, doplňována osobní výstroj a výzbroj, opraven sušák na hadice, zabudováno alespoň provizorní vytápění a mnoho dalších drobných úprav a oprav.
 
  
 

 
TOPlist